Zuzy blog - Zůza píše zeleně

Jste zde: Zuzy blog / Zuza píše zeleně

Dojímání

11.04.2013 | Šňůrky poezie

Dojímají mne muži s knírem,
kteří si v cukrárně pochutnávají
na větrníku a šlehačka se jim
otírá do vousů...

Dojímá mne, s jakou soustředěností
pijí malé děti šťávu z plastového kelímku
a snaží se neukápnout...

Dojímá mne opuštěný pes před supermarketem,
který i s vodítkem vbíhá mezi dveře
a málem se uškrtí, když se zavírají...

Dojímá mne paní, která každé ráno
v parku krmí sýkorky z ruky...

Dojímá mne moje babička, když nakupuje.


Přidat komentář…


Karel na Hrad!!!

29.11.2012 | Přiznávám se!

Karel Schwarzenberg

 

 

 

 

 

 


Proč volím Karla Schwarzenberga?

Protože...

...celý život staví zájmy České republiky nad své vlastní
...je to člověk s pevnými názory a charakterem
...nemá komunistickou minulost
...není spojen s žádnými špinavostmi a politickými skandály
...je to ve světě uznávaná a vysoce respektovaná osobnost
...politika je pro něj služba vlasti, a ne výnosné zaměstnání
...má to, co ostatním kandidátům chybí: charisma, noblesa, důstojnost
...není populista a nikdy nebude
...je doma jak v české hospůdce, tak v Buckinghamském paláci
...je to gentleman s nadhledem a smyslem pro humor
...je to skutečný státník, a ne státní úředník

Protože, lidově řečeno, to není žádný blb!

zdroj: http://www.volimkarla.cz 

Docela mi vadí, že se zveřejňují předvolební průzkumy, protože to ovlivňuje názory lidí na to, koho volit. Většina se ráda přikloní k nejsilnějšímu kandidátovi jenom proto, že chce spolu s ním jaksi "vyhrát." Mít pocit, že zvolili toho pravého, který byl nakonec úspěšný, protože byl přeci zvolen většinou. Mnohem lepší a spravedlivější by podle mě bylo, kdybychom do poslední chvíle nevěděli, jak na tom kdo je, a každý by si svůj názor a svůj hlas musel ve své hlavě důkladně probrat sám se sebou, namísto toho, aby mu to půl roku dopředu dennodenně vnucovala média.

Já budu volit Karla Schwarzenberga. On a paní Táňa Fischerová jsou pro mě jediní dva možní kandidáti na prezidenta. Stejně jako Václav Havel, i oni stojí na straně lidských práv a nebojí se říci svůj názor a zastat se lidí, byť to třeba i "neprospívá zahraničnímu obchodu." Chci prezidenta, který by mi mohl být morálním vzorem, přirozenou autoritou vyplývající ne z jeho postu, ale z moudrosti, kterou má v sobě.

Karel je navíc, stejně jako Václav Havel, laskavý a zábavný člověk. To, co říká, mu nejenže věřím, ale také tomu rozumím, protože je to většinou konkrétní, věcné a prosté všech stereotypně omílaných slovních vat. Navíc je mnohdy vtipný a umí si dělat legraci sám ze sebe, což vypovídá o tom, že má v sobě určitý díl pokory, a to je velmi ušlechtilá vlastnost.

Vyzdvihujeme bývalé komunisty, dokonce si je sami volíme, dojímáme se nad retro výlety do minulosti ve stylu Vyprávěj a pomalu zapomínáme být ostražití. Já vím, že to s tou dnešní politikou není valné. Vím, že jsou lidé otrávení a zklamaní z toho, jak to tady máme, ale přeci není možné vrátit se zase zpátky o třicet let. Usilujme o to, aby to bylo jiné, ale ne přeci stejné jako tenkrát! Už jsme si to vyzkoušeli a takovou cestou jsme jít nechtěli. Podařilo se nám něco tak velikého, jako byla sametová revoluce! Dokázali jsme všechno změnit a obrátit úplně naruby. Proč to nedokážeme teď taky? Ale ne vrátit se zase zpátky jak to bylo... najít další cesty... Jistě existují.

Jsem idealista. Dojímám se nad tím, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí a při záběrech na Národní třídu 89 se mi derou slzy do očí. Přestože mi tenkrát bylo šest a nepamatuju si revoluci, ohromuje mě, jakou sílu v sobě lidé dokázali najít, jak se dovedli semknout a společně beze zbraní odvážně vzdorovat kolosu, jakým bylo KSČ. A dokázali to. Ta síla v lidech je. Ale momentálně ji plýtvají na sentimentální návraty za železnou oponu a za berlínskou zeď.

Volím Karla.

KAREL NA HRAD!!!



Počet komentářů: 6


Fascinace jeřábem

06.07.2012 | Z mého srdce

Každý den složím minimálně jednoho. Je to uklidňující a nádherné. Strašně se mi líbí, jak ze čtverce papíru vznikne za pár okamžiků něco tak důmyslného, komplikovaného, křehkého a něžného. Jeřáb. Stříhám staré balící papíry i stránky časopisů, zkouším malé i větší i úplně miniaturní. Nosím je Kubovi na okno. Hromadí se tam a překážejí. Ale ani jeden z nás se nemá k tomu, aby je přemístil jinam, nebo nedej bože vyhodil. A stále přibývají. Jsou jich celá hejna. Já doufám, že až jich bude dost, zamávají křídly a odletí. Kuba ví, že neodletí a pravděpodobně čeká, jak to s nimi dopadne, když zůstanou. Když jsem složila prvního, bylo na konci návodu napsáno: ještě jich zbývá 999 a splní se vám přání. Mám složit tisíc jeřábů. Tisíc! Takový úkol! Samozřejmě to neberu na lehkou váhu, ale kam je všechny dáme? Nechcete někdo nějaké? A co to asi musí být za přání, kterému bude předcházet tisíc jeřábů? To nemůže být jen tak něco, plácnutí do větru, vyhozená ponožka... Už musím končit, mám tu ještě nějakou práci...

Počet komentářů: 10


Cirkus Cha - Cha

01.07.2012 | Z mého srdce

Cirkus Cha - Cha - mořská pannaVelevážené publikum, vítám vás v naší jedinečné, skvělé, zábavné šou cirkusu
Cha - Cha! A už se rozjíždí známá melodie, přichází klaun s činely a břinká a břinká a skáče. Padají mu trochu kalhoty a červený nos. Ale to nevadí, vydrží do konce, a pak se ukloní a břink!

Na scénu vstupuje krotitel tygra se svým svěřencem, aby nám předvedl drezůru tohoto neobyčejně nebezpečného zvířete. Na povely "sedni, lehni" tygr bravurně reaguje a ihned si sedá, lehá a následně se připravuje k výkonu vskutku neohroženému: proskočit obručí. "Elá hop!" a bravóóóóó, tygr směle proskočil a ještě přitom stačil svými ostrými tesáky postrašit přítomné dámy v hledišti. Atmosféra je napjatá jako struna.

Právě včas nás svým číslem pohladí sličné dámy v baletních sukénkách: provazochodkyně. Výška je neleká, bez zaváhání, jen s paraplíčkem, vrhají se do závratných výšin, kde ladnou chůzí překonávají vzdálenost z jednoho konce lana na druhé, a ještě vprostřed udělají holubičku! Bravóóóóó!

Přichází kouzelník se svou krásnou asistentkou. Z rukávu tahá barevné šátky, z klobouku vyčaruje králíka! Výborně! Výborně!!!

Není nouze o svalovce v našem skvělém programu. Silák Karel v pruhovaném úboru předvádí hru svalů a následně zdvihá stokilovou čínku nad hlavu! Dámy omdlévají, každá by doma chtěla takového muže. Pánové nadšeně tleskají. Neuvěřitelné! To jsou paže! To jsou paže!!!

A adrenalinový zážitek střídá opět něžné vystoupení, tentokráte vzácné mořské panny. Usedá do kádě s vodou a zpívá přenádherným hlasem operní árii: Měsíčku na nebi hlubokém. Za jejími zády právě vychází měsíc, a její milý, o němž tak teskně zpívá, se zjevuje a mává, mává své lásce. Dokonalé! Bravo!

Před dalším číslem odkládáme kovové předměty a šperky na bezpečné místo do svých kapes, neboť přichází magnetická žena Miriam a klade si na hruď postupně lžičku, vidličku, nůžky a žehličku. Davy šílí! Skvělé! Jedinečné! Bravóóóóó!!!

Na závěr celé šapitó roztleská dechovka a vystoupení 3 cvičených medvědů.

A to je konec dámy a pánové, nezapomeňte nás navštívit zase příště, až zavítáme do vašeho města s naší skvělou, jedinečnou, zábavnou šou cirkusu Cha - Cha!


Kdo by si chtěl atmosféru tohoto cirkusu vychutnat přímo hmatatelně, nechť neváhá shlédnout toto video, kde je celý program zaznamenán. Nezabere to o moc déle než 10 minut. Nám příprava tohoto představení nezabrala o moc déle než
1 rok.

http://www.youtube.com/watch?v=BLpPcvoM9is

Počet komentářů: 7


Autogram

25.06.2012 | Z mého srdce

Na letošním Zahájení lázeňský sezóny v Teplicích (pro mimoteplické květnový víkendový kulturní zážitek Tepličanů na celý rok) vystoupili v neděli v podvečer The Plastic People of the Universe. Koupila jsem si malý pivo, našla místo s výhledem a byla celá blažená. Na konci druhé skladby Vráťa Brabenec vtipně poznamenal na adresu snaživého kohosi, kdo hojně halil Půlnoční myš do kouřových oblaků: "Tu páru dejte do prdele, nejsme žádný Kabáti!" :) Koncert byl skvělej. Milý bylo nejen poslouchat hudbu, pít pivo a kochat se vlahým podvečerem, ale i rozhlídnout se kolem sebe. Byla tu poměrně hustá koncentrace mániček tak kolem 50ky a pořád věrnejch svýmu háru... :) Na Teplice nevídaná společnost a nevídaná atmosféra. Byl to moc fajn zážitek. Po skončení koncertu jsem litovala, že jsem si s sebou nevzala knihu "Pravdivý příběh Plastic People," abych si ji nechala podepsat. Mrzelo mne to dost, pořád jsem s tím doma otravovala, až mi Kuba poradil, abych jim napsala email a knihu pro podpisy poslala poštou. Nezdálo se mi to moc pravděpodobné, leč vyhledala jsem kontaktní email na webu a zprávu zhruba tohoto znění odeslala:

Dobrý den, dnes jsem byla v Teplicích na skvělém koncertu Plastic People a litovala jsem, že jsem si s sebou nevzala knihu pana Jirouse - Pravdivý příběh o Plastic People. Byla bych si ji ráda nechala od členů kapely podepsat. Bylo by troufalé požádat vás o možnost uskutečnit tento nápad prostřednictvím pošty a knihu vám k podepsání zaslat?

A překvapivě se mi hned druhý den ráno dostalo odpovědi:

Dobrý den, ráda Vám vyhovím, pošlete knihu na mou adresu. Podpisy zajistím, ale nevidíme se každý den, tak bych jí mohla nechat podepsat o víkendech od 2.6. nebo 8.6.  Pak odlétáme do USA, kde kapela bude do konce měsíce.
Zatím zdravím Irena Kabešová

Juchůůů! Knížku jsem zabalila, přidala průvodní dopis s připomínkou o co jde, stokorunu na cestu zpátky, a celé to dobrodružství svěřila do rukou České pošty. Zhruba za týden se mi kniha vrátila. Uvnitř vložená fotografie PPU a na první stránce věnování:

"Zuzaně Potočkové z Teplic věnují PPU!"

Přikládám foto pro ty, které to třeba bude zajímat... A vlastně i pro ty, které to třeba vůbec zajímat nebude :) Protože tohle je můj blog, a možná že i můj osobní grafomanský comeback :)

Autogram PPU


Počet komentářů: 3


Rubriky

Mám ráda:


 Archiv


Webové stránky i webdesign vytvořil Jakub Hejda - Clickmedia.