Jste zde: Zuzy blog / Mé ach jo / Civilizace s nádechem přírody
13.10.2005 | Mé ach jo


Je vtipné, jak si městský člověk nachází k odpočinku místa s nádechem přírody, přičemž se jedná o zarostlé trosky paneláků či příjezdové cesty ke stavbám nezbytným pro fungování města. Nemá to daleko, nechodí sem každý den, a tak návštěvu takových míst docela regulerně považuje za výlet. Udělali jsme si výlet na vodárnu (jak poetické). Jde o komunistickou pozůstalost tyčící se nad městem. Obludu, která je při příjezdu vidět ze všech světových stran jako první. Ohromný talíř nad kterým je ještě jeden nepopsatelný útvar, dohromady připomínají historické vesmírné těleso mimozemské civilizace z dob seriálu Návštěvníci. Trolejbusem na konečnou a dál po svých. Sluníčko svítí jako ďas, mikina, svačina, batoh a foťák. Miluju výlety a výletíčky.
Miluju podzim, vyžaduji nekonečně dlouhé zastávky. Obdivuji se šípkům, listí, zívajícím beruškám, suché trávě a vinnetouovským kamenitým svahům. Suchá luční tráva tu roste všude. Stoupáme podél silnice, kudy pravidelně projíždí automobily s milostnými páry na palubě, aby si tu nerušeně vychutnali intimní chvíle samoty ve dvou, ve třech, případně ve skupině, přičemž se za těchto podmínek již nejedná o chvíle intimní, nýbrž o chlastparty v přírodě. Svědčí o tom nesčetné krabice od vína, lahve, krabičky od cigaret, kondomy, obaly od brambůrků a další průkazní materiály zdobící okolní přírodu něžnými cingrlátky civilizace. Mezi tím poetika uschlých bodláků, modré nebe, město na dlani a obludná vodárna po boku. Po druhém boku zruinovaný pomník zarostlý travou, stejně zaniklý, jako jsou zaniklé obce, jimž je na památku věnován. Cestičkou ve vysoké trávě se prodíráme na betonovou stezku vedoucí okolo lesíků, luk a mezí k betonovému sídlišti. Je tu tolik krásného k vidění: dobrodružství se naskýtá před každým kanálem, jemuž se musíme obloukem či přeskokem vyhýbat, jelikož víko z něj již dávno nezakrývá roztlemený otvor, nýbrž oči majitele sběrných surovin, jenž jej roztavil nevěda, že jde o víko od kanálu. Těsně před ústím cestičky v sídliště se zastavujeme na kochanou v odkladišti panelů na jakémsi parkovišťátku, které se díky tomu stalo atraktivním dětským hřištěm s řadou lákavě nebezpečných prolézaček a schovávaček. Mezi odpadky a kvádry tak často objevíte vykukující hlavu malého obyvatele sídliště, kterak si hraje na krvavé koleno či na schovávanou se žloutenkou. Příjemně strávené odpoledne bylo završeno domácím štrůdlem a čajem tak akorát citronovým. Příště zase třeba k zatopenému lomu, na vápenku nebo na koleje za starým zámeckým nádražím...
Doporučte tento článek přes: linkuj.cz | jagg.cz | del.icio.us | bookmarky.cz | topclanky.cz | vybrali.sme.sk | mediablog.cz
Jakub
03.10.2005 21:57
Bylo to krásné, poetické odpoledne :)
Martin, web
03.10.2005 23:09
Sever Čech má zvláštní kouzlo. Jako bych tam zase byl.... M.
ghost, web
03.10.2005 23:10
Bojím se bojím, abych nezískal na ten Tvůj nádherně poetický blog návyk :-)
zuza
04.10.2005 07:10
ghost: :)moc děkuju, jsem rád, že tě to moje blábolení baví!
vit, web , svajcr (zavináč) centrum.cz
04.10.2005 08:34
Milá Zuzko!
Odchytávám si tvé blogy, a čekám na ně každý den; pročítám je s napětím; jak to, že je každý tak jiný? Tolik "blábolení" tak pestrého a krásného, všímavého! Tolik maličkostí, co si člověk vlastně ani nemusí všimnout - (zívající beruška) - fantazie!!!
P:S: Jinak tu vodárnu znám; jezdíme okolo ní na Sever do Šluknovského výběžku! I na takových místech žijí lidé. A krásně žijí.
Člověk se musí učit dívat, a fotografové se dívají možná ještě trochu víc než ti druzí.... Hezké snímky, pěkná úprava!!!!
A ještě něco jsem si vzpomněl.......
Dnes jsem si v autobusu sedl vedle paní, která zabrala na poslední řadě všech 5 sedaček a to tak, že zabrala tu prostřední a nešlo tudíž vlézt ani na jednu stranu. Ta paní držela v ruce dřevěnou hůlku. Na krku měla pověšený hadrový tmavě modrý chlebník (pamatuji si na něj dobře, v takovém jsme si nosili svačiny v osumdesátých letech!) a její tvář byla neskutečně bílá, vlasy stříbřiě šedé a ty její ruce.... Ty mě zaujaly nejvíc. Dlouhé prsty s vystouplými kotníky, protkané modrými žilkami, pevně svírající dřevěnou hůl.....
Přeji Ti hezký zbytek Babího Léta!
Vít.
ghost, web
04.10.2005 10:50
Vidíš věci, které může vidět kdokoli, pokud bude ochotný se pozorně dívat. Ale to, jak je vnímáš, a jak jsi schopná vtělit svůj dojem i pocity do slov a podělit se o ně s jinými - to je veliký dar. Možná ani netušíš, kolik toho lidem svými slovy dáváš :-)
zuza
04.10.2005 15:53
jsem úplně celá v rozpacích... děkuju moc děkuju!
zuza
04.10.2005 16:08
Vit: nejdriv jsem si myslela, ze ta pani byla bezohledna, ale ona to nejspis byla silna osobnost, ze si tam tak sedla pres pet sedadel, ze? :) musela byt krasna.
Fotky delal Jakub. Me to jen bavi rikat co ma fotit a nekdy taky fotim ja, ale jsou pomichane s temi jeho dohromady. Nekdy nejakou mou vyberu a dam ji sem. Treba se ti nebude libit, asi nebude moc dobra, ale budes vedet jak si stojim s fotakem:) Divala jsem se na tve fotografie a musim rici, ze jsou uchvatne, nadherne! Jsi muj prvni "znamy" fotograf a jsem trosku pysna ze se ti libi me clanky :)
Ape, web
04.10.2005 20:22
Tak Zuzano, abys moc nezpychla, musím ti říct, že ve slově nezakrývá ti chybí písmeno a.
...
Ale četlo se mi to fakt hezky. :)
zuza
04.10.2005 21:40
ajo! uz uz to napravuji pane Ape, nezlobte se na me prosim vas, priste uz se to nebude opakovat !
to tve se taky hezky cetlo! :)
Ape
06.10.2005 11:39
Pane Ape... to zní, jako kdybych chodil v kvádru (nemyslím geometrický objekt).
zuza
06.10.2005 12:50
no, myslím, že kdybys chodil v kvádru, jako v obleku, nepsal bys do blogu ale maximálně do bloku někde v kanceláři. Ale jelikož ty nechodíš v kvádru, myslím v obleku, tak píšeš do blogu a můžeš si dovolit i takovou frajeřinku, jakou by zajisté bylo chození v kvádru, jako v geometrickém objektu! :)) určitě to zkus a pak o tom napiš! :)
Vita, web , info (zavináč) claireton-chorale.com
09.11.2005 23:03
Zuza píše moc hezky... člověk je stále zvědavější a stále se sem rád vrací.
Archiv