Zuzy blog - Zůza píše zeleně

Jste zde: Zuzy blog / Mé ach jo / Kachny, vztek, štrůdl a čurdy

Kachny, vztek, štrůdl a čurdy

18.10.2005 | Mé ach jo

vír

Dneska táhly divoké kachny na jih. Pára mi šla zrovna od úst, ruce jako ledy přimražené ke kotníku terapeutizovaného jezdce na koni. Snažila jsem se jít co nejblíže hladkému a teplému tělu koně, abych se alespoň trochu zahřála. Myslím, že zaplatím rýmou za konec "jízdy" barevným vagónkem s nápisem Babí léto. Vzhlédla jsem. Vysoko nad hlavou tři různě veliké šipky tvořené těly divokých kachen, ztrácející se v rytmu mávání křídel a kvákání mezi mlžnými mraky. Letěly na jih. Tak šťastný let! Melancholie jako hrom.

Odpoledne jsem se neuvěřitelně rozčílila. Kvůli zdánlivé maličkosti, ale tak mě to naštvalo, že jsem z toho musela udělat 30 lehů sedů, abych se uklidnila. Zkoušela jsem různé metody, jak se zbavit vzteku. Dotyčný předmět totiž nebylo možné rozmlátit na kousíčky. Bouchání do peřiny nezdálo se býti účinné, zejména proto, že jsem měla neustále na paměti, že ta peřina za to nemůže. Je to hloupé, ale je to tak. A protože vztek jako jedna velká negativní energie musí z těla ven, rozhodla jsem se nadávat. Vzpomínala na ta nejošklivější a nejsprostší slova jaká znám a psala a psala a psala, až toho bylo dost. Rozčílila jsem se úplně zbytečně. Problém se vyřešil později. Život je zvláštní.

A rozsypal se mi štrůdl, protože jsem měla tu negaci v sobě. Snědla jsem ho i rozplizlej. Lžičkou přímo z pekáče.

V divadle už jsme dostali obsazení do nové hry, kterou začneme snad odpříště zkoušet. Mně se jedná dokonce o dvojroli! Kulhavý novinář a 1.Jepice. Takže zase jenom čurdy!
... to se tak v divadle říká...

Možná jsem měla také táhnout do teplých krajin. Aspoň na pár dní. Dnešek byl opravdu výborně laděný den!

Nápověda k reklamě

Komentáře:

ghost, web
08.10.2005 23:21

Negativní emoce se nejlépe uvolňují způsobem, který je podobný úderům do boxovacího pytle. Případně lze také vzít válec s molitanem a bušit jím do země - to je dobrá metoda do paneláku, kde je každý zvuk slyšet. Avšak člověk nemá vždy válec molitanu po ruce. Máš potěšitelně kvalitní znalosti emoční problematiky - přinejmenším v oblasti praktického života :-)
Pokud víš, co se v divadle říká, potom také víš, že "Není malých rolí, jsou jen malí a velcí herci."
Divoké kachny jsem v klínu neviděl už ani nepamatuji :-(

zuza
09.10.2005 07:26

Nestěžuji si na malou roli, jen mě to mrzí. Hraju už třetím rokem ochotnické divadlo. Za tu dobu jsem pochopil, že JE malých rolí, protože v nich nedostaneš příležitost předvést co v tobě je. Z pěti vět a tří minut na jevišti z celkových 90-ti sitě nikdo ani nevšimne. Nemáš prostor předvést, že tvá malá role není ve skutečnosti malá! Opravdu se to jen tak říká, ale pravda to obecná není.

Byly nádherné, jak táhly...

Negativní emoce neumím vybít boucháním do molitanu či jiného materiálu, protože mi to přijde hloupé bouchat do předmětu, který se neustále vrací do původního stavu a nikam mé úsilí o to zpracovat ho svým hněvem nevede. vlastně ten předmět není příčinou mého hněvu a tak mne neuspokojí do něj mydlit. Mnohem lépe jsem se svým vztekem naložila, když jsem namáhala své tělo těmi lehsedy:) Vztek je záležitost z mého těla, v mém těle nahromaděná a tak ji musím cíleně vybít vynaloženou energií cvičením ven. Boxování je taky cvičení, vynakládání energie, pravda, ale jaksi mi nejde od srdce. Mnohem lépe mi jde, když vím, že cvičím, protože se vztekám:)

Ape, web
09.10.2005 19:10

Á, konečně něco méně optimistického. Ne, že bych měl radost, že nemáš radost, ale jsem rád, že v tom nejsem sám.

Vita, web , info (zavináč) claireton-chorale.com
08.12.2005 01:50

Hezké počteníčko...

Zuzy blog - Zůza píše zeleně

Kachny, vztek, štrůdl a čurdy

Komentáře:

Vložit nový komentář:

Rubriky

Můj e-shop:

Archiv