Zuzy blog - Zůza píše zeleně

Přestala jsem jíst cukr a vypnul se mi mozek. Všechno, co dovede vymyslet se omezilo na jídla ze zeleniny, rybího masa a špaldové mouky. Už třetím týdnem držím tzv. protikvasinkovou dietu a je to peklo. Ráno bílý jogurt - samozřejmě bez medu, v poledne bílý jogurt a chleba z drobků - taková ta měkká semínka slisovaná do jedné placky sevřené spolu s ostatními do vycucnutého igelitu s nálepkou "fit chléb", k obědu vařená brokolice, rajčata nebo cuketa, odpoledne zas jogurt a večír tu mrkvička, tu mozzarela, tu placatý chleba od svačiny, tu vařené kuřecí... A neutuchající boj vůle a lhostejnosti. Zatím vítězí vůle, ale asi tak 16:14-ti. Každý den to trošku poruším a sním aspoň banán nebo přidám lžičku semínkové hořčice do jídla (taky je v ní cukr). A jsem nevrlá, přecitlivělá, měkká, nervní, mračivá a líná. Pomalu mě to přivádí na myšlenku, kterou bych ještě před měsícem pobouřeně odmítla a krvelačně bych se hádala za její opačné vyznění - že totiž zdravý životní styl v člověku ubíjí veškeré tvůrčí i ostatní přednosti, jež tak pracně celý život schraňoval. Honba za zdravím sbírá čas jako rozsypané kostky a v zájmu udržení těla "fit" staví z nich vysokánskou zelenou věž. Dnes ale mi připadá, že ta věž stojí celou vahou mojí duši na noze, čímž ji naprosto dokonale uzemňuje. Počítám s tím, že koncem příštího týdne postoupí má trpělivost k onomu pomyslnému okraji křišťálového pohárku a jedním mohutným kopnutím jej roztříská na tisíc blyštivých střepů. Asi si ponechám své ekzémy, kvasinky, občasné bradavice a hlavně svoje minulé myšlenky. Tedy doufám, že se vrátí.