Zuzy blog - Zůza píše zeleně

Jste zde: Zuzy blog / Mé ach jo / Nikdy nikdy nikdy

Nikdy nikdy nikdy

07.12.2005 | Mé ach jo

Never Nikdy nečtu Blesk! Nikdy nechodím do kina jen tak na jakýkoliv film, který mi doporčili v televizi, protože byl drahej nebo protože by se mi měl líbit! Nikdy se nestanu obětí televizní zábavy. Nikdy nebudu otrokem konzumu, nenechám se za vozíkem vláčet mezi přecpanými regály v supermarketu. Nikdy si nebudu kupovat kýče pouze proto, že je to levné. Nikdy nevyzdvihnu jídlo na první příčku v mém žebříčku hodnot. Nikdy se nebudu líčit každé ráno celý život, abych "byla pořád hezká." Nikdy nebudu poslouchat hudbu jen proto, že ji poslouchají ostatní a často ji hrají v rádiích. Nikdy se nebudu oblíkat do posledních výstřelků módy. Nikdy se sama nenechám dobrovolně vyzkoušet. Nikdy nechci ublížit druhému kvůli vlastnímu prospěchu. Nikdy nebudu tu nejsnažší cestu považovat za správnou.
Nikdy se nepřestanu bát tmy. Nikdy se zřejmě nepřestanu stydět. Nikdy nebudu škrábat Kubu na zádech přes jeho pihy. Nikdy nebudu jíst zbruf. Nikdy nebudu pít Fruiko. Nikdy se nepřestanu cítit takhle malinká před lidmi, kterých si pro něco vážím. Nikdy nepřestanu používat mozek.

Dnes mi někdo řekl (a stal se tak v pořadí již druhým, co mi to řekl), že jsem možná příliš vyhraněná ve svých názorech. Že by mi prospělo se obměkčit, nevidět svět černobíle. Na svou obranu však musím říci, že já svět černobíle nevidím, naopak - barvy jsou pro mne bezedná studnice všemožných variant řešení. Po deseti minutách přemýšlení jsem přišla na to, že: "Jsem v mém věku tolik vyhraněná proto, abych se mohla dále obrušovat a stávat se čím dál lepším člověkem. Kdybych již nyní byla patřičně obroušena, nezbylo by patrně v pozdějších letech ze mě vůbec nic." Možná jen pár zrnek písku v popelníku. Písku, jenž uboze má připomínat kdysi středně veliký pískovcový kámen. Dostalo se mi porozumění. Moc děkuji!

Tímto článkem jsem znovu potvrdila svou vyhraněnost, já vím, ale muselo to být. Od toho je tu přeci svět, aby mi ty hrany patřičně zbrousil. Věřím, že to udělá rád.

Komentáře:

Kuba, web
07.12.2005 22:48

Zuzí já ti přikazuju :-))

Neobruš se mi moc ! :-)

Cenzanni, web , cenzanni (zavináč) centrum.cz
07.12.2005 22:57

Každý člověk se rodí s hranami. Ale jen málokomu se podaří neumřít kulatý. Ovšem ten, kdo to dokáže, je jedinečný. Nenechej se obrušovat, i když je to moc složité...

ghost, web
08.12.2005 00:40

Některé NIKDY časem budeš muset přehodnotit. Já třeba se musel začít ve škole nechat dobrovolně vyvolávat, abych nepropadl :-)
A když náhodou otec přiveze Blesk, klidně si ho přečtu - už jen proto, abych věděl, co to v něm lidé vlastně čtou.

zuza
08.12.2005 07:10

znám jednoho muže, byl to můj třídní profesor na střední škole - on mi jednou říkal, že už dospěl tak daleko, že se dívá na všechno v televizi. Že si už nevybírá ani moc nač se bude dívat, protože on je velmi vzdělaný a v každém byť sebepitomějším díle lze postřehnout nějaký dávný motiv, prvky děje, jenž se již řešil před tisíci lety apod. Baví ho zkoumat, jak se historie stále opakuje, baví ho se dívat i na tv shopping, protoze sleduje, jakým pitomým způsobem lze oblbnout lidi a jak geniální jsou tvůrci tohoto pořadu, že se jim to daří a vědí jak na zákazníky. Je to zvláštní, ale zajímavé. Ovšem já ve své "zásadovosti" zatím ještě nemohu takovémuto sledování podlehnout:)

ghost, web
08.12.2005 09:45

:-)

Bubák, web
09.12.2005 17:34

Nedávno jsem poprvé viděla asi deset minut Big brothera. Přišlo mi velmi zajímavé, že na tohle někdo může koukat a považovat za skutečnou zábavu. Mě to přišlo správné, že jsem to viděla, ačkoli jsem se na začátku soutěže zařekla, že neuvidím jediný díl. Alespoň vím, že má intuice byla správná a teď už s tím čas ztrácet nebudu. Ale bavila mě na tom přesně ta skutečnost, jako tvého profesora, Zuzi, že existují i takoví lidé, kteří na tohle koukají... ale bavila mě smutně...

Zuzy blog - Zůza píše zeleně

Nikdy nikdy nikdy

Komentáře:

Vložit nový komentář:

Rubriky

Můj e-shop:

Archiv