Zuzy blog - Zůza píše zeleně

Tak se podívej jamborko,já světská jsem.to znamená že podle tebe jsem komediantka,která žije ve špíně a smradu ?nebo co ?
Ty jsi obyčejná gádžika,která neví co je kolem atrakcí starostí.
Denně to meješ,maluješ.a že se ti to nelíbí,to je tvuj problem a druhý to třeba nezajímá.Co by si chtěla pouštět u atrakcí jako je třeba centrifuga nebo Break dance dechovky nebo co ?Tak se vzpamatuj ty píčo pokurvená nebo si tě najdu a rozbiju tě že tě tvoje vlastní pojebaná máma nepozná

Článek 'Na Matějské pouti,' psaný mýma rukama přesně před rokem, je opět nádherně aktuální. Znovu mě čeká ona, řekněme, mnou nevyhledávaná povinnost doprovodit zdravotně postižené kamarády při gratis návštěvě pouťových atrakcí na pražském Výstavišti. Velice mě těší, že právě tento článek vzbuzuje tak nevídaný rozruch. Dává nám totiž nahlédnout do duší zdravých, nepostižených lidí, kteří se z vlastního přesvědčení poutí účastní rádi, vyhledávají tento druh zábavy a utrácejí zde nemalé finanční prostředky za houpání, padání, točení, kymácení, převracení, létání hlavou dolů, narážení, vystřelování, volné pády a další tělu 'prospěšné' akrobatické kousky. V sekci komentářů vzbudilo mé svobodné veřejné vyjádření vlastního názoru na mém vlastním blogu skutečný poprask. Ať už můj příspěvek návštěvníci četli, nebo spíše jen přečetli komentáře a jeden za sebe tam připojili, patří jim můj dík a obdiv, nejenže (což není pro mne zas tak významné) zařadili článek mezi nejčtenější a nejkomentovanější (když odmyslím spamy) hned vedle 'Komunisti a Rusáci jsou svině' (mimochodem taktéž velmi šťavnatý, ale zase jiným, političtějším směrem) ale co je hlavní, pisatelé přispěvků dali mi jedinečnou možnost dozvědět se alespoň zlomek toho, jací jsou, jakým způsobem vyjadřují svůj nesouhlas, do jaké míry jsou schopni zdůvodnit své opačné názory a obhájit je (což je pro můj soukromý výzkum povah lidí velmi cenná informace). Za všechny jsem v úvodu tohoto příspěvku uvedla jeden obzvláště vyvedený. Chcete-li poznat i další milovníky pouťových atrakcí, velmi zúčastněně a živě se zastávající tohoto druhu zábavy, nahlédněte do komentářů prostřednictvím odkazu k výše zmiňovanému článku. Musím se ovšem zmínit i o těch pisatelích, kteří svůj nesouhlas či souhlas vyjádřili srozumitelně, neagresivně a konstruktivně a jsou svými komentáři smíseni s těmi, kterým věnuji tento dnešní příspěvek, a kteří jej s největší pravděpodobností nebudou vůbec číst.

PS: neboj, mami, hubu nám nikdo rozbíjet nebude...

PS2: V žádném případě bych tímto ani minulým článkem nechtěla žádného návštěvníka Matějské pouti odradit! Dětem jen těžko odepřít barevný svět hraček v životní velikosti, se kterými si nemusí hrát, protože si ony hrají s nimi. I já jsem, jako malá, milovala poutě. Patří k dětství a rodiče by měli svým dětem čas od času takový zážitek dopřát, stejně, jako jej my ve stacionáři dopřáváme našim klientům, kteří poutě a vše co s nimi souvisí milují dodnes, jelikož přes svou fyzickou dospělost zůstali dětmi navždy.