Zuzy blog - Zůza píše zeleně

Mám ráda ve věcech pořádek. Mé oblíbené je: mít v něčem systém. Jsem z toho trochu blázen. Na nákupy pravidelně chodím s lístečkem a co nakoupím, to si odtrhnu. Košík si neberu, mám vizi, že co unesu v ruce, na to nepotřebuji vozík. Ale jsou lidé, kteří berou vozík vždy, i když jdou pro dvě tatranky.
Když jsem byla menší, měla jsem systém v jezení krupicové kaše. Nikdy nemíchat! Lžící jsem objížděla pravidelná kolečka kolem lákavého kakaového středu, až jsem se k němu po nesčetných soustech "suché" kaše dopracovala a zažila na okamžik pocit zdravého uspokojení.
Když jedu na dovolenou, založím si čistý list, nazvu ho "Dovolená v..." a během tisíce odrážek vymyslím tisíc věcí, které je nutno mít s sebou, zajistit, zakoupit, obstarat, vypůjčit a taky kdo co udělá. Také se dožaduji zakoupení turistické mapy co nejdříve, abychom se mohli podívat, jaká krajina se kolem rozprostírá a naplánovat výletní trasy. Celý seznam včetně: kdo vezme sůl a kdo baterku; krasopisně (v rámci možností) přepíšu ještě jednou pro Jakuba a dám mu ho s sebou domů, aby případně ani on nebyl ničím zaskočen. On má taky řád: bere si ode mne ty papíry...
Nejpromyšlenější systém mám ráno. Aby proběhlo v klidu, nesmím dělat žádné zbytečné pohyby. Budík za pět minut půl sedmé (5 min. náskok, kdyby se mi nechtělo vstávat hned, příp. kdybych hned neslyšela budík). Následuje stlaní, otevřít okno, toaleta, oči, ústa, vlasy, jogurt z lednice (aby nebyl studený), corn flakes, okurka, citron, čaj (aby nebyl horký), mezitím: převlékání, zavřít okno, okurka pro Josefa, věci do práce, snídaně! Nejoblíbenější část rána. V sedm hodin zasedám ke stolu a do čtvrt tam jsem. Čtu si nebo jen tak koukám. Mám klid, pohodu, startuji, rozbíhám svůj dvouplošník do nového dne. V půl osmé si čistím zuby a vycházím z bytu. Hudba z discmanu mě doladí, abych v osm nula nula zula boty ve stacionáři a s úsměvem všechny přivítala hlasitým: Ahoj!

Je hrozné, když si pak uvědomíte, že byste rádi dělali něco spontánně ale se systémem ve všem nic spontánně dělat nelze. A ještě horší je vědomí, že vy spontánně prožíváte, byť máte ve věcech systém a zprvu se vám zdálo, že to nelze! Jediný systém totiž nemám sama v sobě. Řád v tomto ohledu neplatí. Uf, to se mi ulevilo!