Zuzy blog - Zůza píše zeleně

Film režiséra a scénáristy Davida Ondříčka: Grandhotel je v mnoha ohledech ne-li jedinečný, tak jistojistě zajímavý a velmi velmi příjemný. Liberec, a především Ještěd, je vhodně zvolené prostředí pro natáčení. Samotný vysílač pak unikátním a velice fotogenickým místem. Rověž výběr obsazení byl šťastný. Herecké osobnosti a povahy, jež ztvárňují, dle mého názoru, přímo korespondují nejen se současnými "povahami" mladých lidí, ale řekla bych, že i dobře a věrohodně zapadají do mimopražského prostředí, (což je skvělé, mimopražáků je nás totiž většina). To považuji za další velké plus, jelikož začínám pociťovat jistou přesycenost příběhy, jejichž hlavními pilíři jsou postavy otrávených a životem znechucených Pražáků, krátících si nudu kriminální činností, plitkými milostnými románky apod. Netvrdím, že Grandhotel je filmem bořícím nějaká klišé, naopak. Je to film, jehož děj se dá předpokládat, zápletky jsou (snad až na poněkd neobvyklou fobii z možného opuštění města) relativně prosté, stejně tak povahy některých interpretů. Přesto je zajímavý. Nenuceně, vtipně a přirozeně rozehrává příběh nesmělého údržbáře hotelu Ještěd a vášnivého "meteoamatéra" Fleischmana (Marek Taclík) mezi zaměstnanci téhož zařízení, kteří, stejně jako on, mají ve svých životech nejasno až zataženo. Za zmínku mi zde stojí postava na první pohled zakřiknuté pokojské Ilji (Klára Issová, z jejího hereckého výkonu prýští něha, opravdovost, citovost), která prožívá nepříliš šťastný vztah s arogantním a sobeckým číšníkem Patkou, který za svou drsnou a světovou image skrývá, jak jinak, než mindrák jako hrom. Ani on však v žádném případě není záporným hrdinou. A není jím vlastně nikdo ze zúčastněných. Ani oplzlý hoteliér Jegr, ani vysloužilý německý důstojník Franz, jenž nikdy vlastně v armádě nebyl, a k němuž má jistý pro mě nepochopitelný vztah Fleischman (vlastně jsem souvislost Franze s linií příběhu nepochopila). "Film o lidech mezi mraky." Film, jenž (slovy tvůrců) soustředil kolem sebe herecké "outsidery" (rozuměj lidi, kteří jsou poněkud opomíjení, co se natáčení současných filmů týče) a tím jsou právě zajímaví, neokoukaní a poskytují nové rozměry povahám rolí, které ztvárňují, přestože ty rozhodně nejsou ničím novým. Grandhotel je zkrátka neotřelá komedie (až na výjimky myslím, že bez prvoplánových "hlášek"), která se nad vámi bude vznášet "jako prostě" cumulus stratus nad Ještědem minimálně týden.