Jste zde: Zuzy blog / Polibky kultury / Vrcholný zážitek
10.09.2005 | Polibky kultury
Opravdu vrcholný hudební zážitek prýštící energií jsem zažila před pár hodinami v Jazz klubu v Teplicích! Kapela -123 minut předvedla co v ní je a nenechala nikoho v klidu. Divokými rytmy se otřásaly nejen zdi klubu, ale rovněž těla všech přítomných včetně mě a mé minerální vody, jež mi byla osvěžujícím společníkem po celý večer (a samozřejmě Kuba). Za vše mluví dvě prasklé struny kytaristy Zdeňka Bíny i nadšený a neutišitelný potlesk, vřískot a pískání nás přítomných. Domů si odnáším plakát poctivě ukradený z vývěsní plochy před klubem (díky, Kubí) a pocit jen těžko popsatelný slovy. Jde o pocit jakéhosi druhu štěstí, které mne zaplavilo díky silné a energií nabité hudbě. Je to zvláštní pocit. Děkuju kapele -123 minut za vynikající koncert, jež mi v těle způsobil velice příjemnou chemickou reakci! Díky!
Doporučte tento článek přes: linkuj.cz | jagg.cz | del.icio.us | bookmarky.cz | topclanky.cz | vybrali.sme.sk | mediablog.cz
jana
21.09.2005 19:32
Byla jsem jednou na koncertu -123 minut, ale vůbec jsem se na něj nemohla soustředit. Asi by se mi to normálně líbilo, ale v době koncertu na mě dolehla deprese z neopětované naivní poblouzněnosti do jednoho mládence. Skoro už ani nevím, kdo to tenkrát byl! Ach jo, kvůli takovejm blbostem člověk přijde o hudební zážitek...
zuza
21.09.2005 21:30
poprve jsem taky byla vedle... ale pak si k nim najdes cestu, pokud v sobe tu hudbu mas... Zacnes ji hodne intenzivne prozivat protoze ji budes citit v sobe, bude tebou hybat. Pokud ovsem v sobe mas napr. punk, tak to bude horsi :)
jana
21.09.2005 22:31
Jo jo, myslim že mám potenciál leccos prožívat a punku mám v sobě jenom neškodné množství. Jenže když mám v hlavě brouka v podobě mužskýho, tak jde všechno stranou. Jako i teď. Takže neposlouchám zatim nic. Ale ta chvíle přijde!
Archiv