Zuzy blog - Zůza píše zeleně

Včera jsme se dobrovolně-povinně zúčastnili s našimi vozíčkáři a špatně chodícími lehce opičího demonstrování špatné sjízdnosti chodníků v Teplicích a poukázali i na další bariéry, které znesnadňují životy handicapovaným a především maminkám s kočárky, které tuto akci pořádaly. Byli jsme jako společnost přizváni a taková věc se, jak známo, neodmítá, takže jsme šli do toho podivného průvodu. V čele tlačil starosta Teplic kočárek s dvojčaty. Místostarosta dostal na starost vozíčkáře Martina. Ani se s ním neseznámil, neprojevil zájem říci: "Dobrý den, já jsem pan B. kdo jste vy? Můžu vás kousek svézt?" Prostě ho popadl a jel. Průvod doprovázeli tři kameramané a několik fotografů. Ti všichni nás před každým přechodem pro chodce předběhli, položili své přístroje co možno nejníže k zemi a natáčeli nám nohy, berle a kola. Nakonec jsme stáli jak handicapovaní, tak malé děti v kočárcích před magistrátem půl hodiny, zatímco ti, jež mají do televize co říci, mezi námi kouřili jednu od druhé a dávali rozhovory na všechny strany. Nesmím křivdit maminkám, ty také dávaly rozhovory a nekouřily!

Tak jsem se i já, byť nerada, ocitla v televizi.

Kdo mě najde v šedém svetru, uvidí se mnou zároveň vozíčkáře Honzíka, zmateného Jiřího a další kamarády ze stacionáře, kteří se vesměs strašně nudili a co chvíli se ptali: "Proč tu jsme? Co máme dělat? Kam jdeme? Proč nejdeme??? Kdy už bude konec?"

Snad to bylo k něčemu dobré, nejen k tomu, aby se naši velitelé předvedli v poněkud lidštější podobě.

http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/17.05.2006/1097177297-vecernik-z-cech/21609.html?ilink=34310