Zuzy blog - Zůza píše zeleně

V práci máme volno. Klienti jsou s rodiči a my máme povětšinu prázdnin dovolenou. Ovšem jsou týdny, jako například tento, kdy jsme v práci my, ženy ze stacionáře a provádíme tzv. generální úklid stacionárních prostor s klienty jindy neproveditelný. Třídíme pomíchané hry a uklízíme do šuplíků, umýváme, vysáváme v běžně nedostupných prostorách, dokonce jsem dnes utírala nohy od jídelních stolů, aby byly řádně nablýskané. Dennímu úklidu předchází a protíná jej několik různě dlouhých povídacích, svačících a mlsajících pauz. Zpravidla jsou tři. Není kam spěchat. Nosíme si různé mlsotinky a ochutnávky z domovů. Jelikož je nesnesitelné vedro, v čas oběda jídlo značně odbýváme pro nechuť k čemukoliv teplému. Dnes jsem obědvala přesnídávku a notně ji zajídala čokoládou z lednice. Nejinak tomu bylo včera a předevčírem. Výjimku tvořil jen nedávný obalovaný květák od maminky, který jsem ale s bramborami snědla raději studený. Čokolády je dostatek. Na konci školního roku jsme od klientů, resp. jejich rodičů obdržely nesčetné množství květin, bonboniér a tabulek čokolád. Solidárně jsme je ponechaly v lednici, květiny ovšem samozřejmě ne. Ty dozdobily naše byty již před týdnem. A jelikož v parnech, jaká nás zastihla, nemáme chuť než na něco malého, ládujeme se čokoládou, poněvadž se dá jíst po kouscích a je taaaaaaak lahodná...