Jste zde: Zuzy blog / Přiznávám se! / Počítat čuníky
12.05.2008 | Přiznávám se!
Když jsem byla malá, učili mě ve škole sčítat a odečítat pomocí množin. Nikdy jsem to pořádně nechápala a vlastně to moc nechápu ani teď. Vážení přátelé, neumím počítat. Je to hloupé přiznání, spíše ke stydění, nic k chlubení, ale muselo to ze mě. Dneska jsem strávila den mezi prvňáky. Nejenom že při českém jazyce psali písmena prstem do krupice rozsypané na podnosu (to by mě, jako prvňáka, bývalo hodně bavilo), ale dokonce při matematice sčítali a odčítali prasátka, husy, veverky, ježky a lišky! Jak to bylo názorné... Nebylo pochyb o tom, že když ke dvěma husám přikoupíme jednu, budou celkem tři (a žádná množina se přitom nevyprázdní, nespojí ani nezanikne a nevznikne nová) a v rámci odečítání jsme ze slušného stáda pěti celých prasátek dvě prasátka vyškrtli, prodali a zbyli nám všeho všudy tři vykrmení čuníci (rovněž prosti jakýchkoliv množin a podmnožin). Zkrátka ať prasátka chováme na maso, ať je jíme, mazlíme se s nimi anebo je množíme, není jediného důvodu k tomu, abychom je přitom zavírali do kulatých množin nebo nedejbůh podmnožin, v nichž se jen s vypětím všech sil malého školáka dovedla rozmnožit, nebo pošla. (No a já jim vždycky otvírala vrátka a pouštěla je na svobodu. Nikdy mě za to dobrá známka nečekala.)
Doporučte tento článek přes: linkuj.cz | jagg.cz | del.icio.us | bookmarky.cz | topclanky.cz | vybrali.sme.sk | mediablog.cz
Ordinary man
13.05.2008 10:57
Máš svatou pravdu, a k tomu jsme ještě museli sedět se založenýma rukama. Mimoto si každé ráno opakovat, že je náš prezident Gustáv Husák a jak je obrovský Sovětský Svaz. No není divu, že třídní učitelka, která mě měla v první třídě, vyzkoušela po revoluci se kterou se nesmířila snad všechny možné způsoby sebevraždy. Až vlak ukončil její trápení.
Ty první dva roky mé školní docházky teda stály za to a navždy ovlivnily můj přístup ke škole:-(
r1
13.05.2008 15:02
http://olmer.blog.respekt.cz/c/34432/Silenost-zvana-mnoziny.html
Ivet, web
13.05.2008 20:02
My už množiny nebrali (naštěstí), setkala sme se nimi poprvé teprve na střední, kdy se nám snažila profesorka něco vysvětlit (mám pocit, že od té doby to se mnou šlo v matice z kopce) a pak ještě ted na přijimačkách na vysokou, kdy sem narazila na množiny i v češtině (dávat dohromady průnik dvou množin a dva větné členy mi přijde jako dát do ohrady s prasátky vlka).
flammerole, web
15.05.2008 17:29
no ano, je pravda, že teď už je snad školákova existence příjemnější, než ta naše v raně postsocialistickém školství, kde sice už visela Havlova fotka, ale pořád jsme seděli s rukama za zády, zpívali o holubici, co přináší mír, a učili se množiny!
Osoba, web
17.05.2008 17:45
My jsme se sice učili množiny až loni, v prváku na gymplu, a v první třídě jsme zase sčítali a odčítali banány, jabka a sirky, ale i přesto umí dobře počítat jen málokdo z nás.
Archiv