Zuzy blog - Zůza píše zeleně

Nic není ve mně.
Mám prázdné rukavice
a paže bez dlaní,
jsem brázdou do ornice,
jsem rozpukaný
vyprahlý kousek země.
Nic není ve mně.

Nic není ve mně.
Mám lahev ze skla
a oči barvy moře.
Kde dřív se slza leskla,
dnes tonu za obzorem
a moře šumí temně.
Nic není ve mně.

Nic není ve mně.
Necítím tlukot ve hrudi,
v kolenou poklesám,
vyprázdnilo se osudí.
Nadechuji se neslyšně
a vydechuji jemně.
Nic není ve mně.