Zuzy blog - Zůza píše zeleně

Říkej mi Zuzo
a já se budu smát a možná, že ti i předvedu
stovky praštěných obličejů co znám.

Říkej mi Eliško
a já namaluju ten nejkrásnější foukanej obrázek,
rozleju pití a nebo se spálím při pečení meruňkového koláče.

Říkej mi Emo
a já složím báseň, která ti bude připomínat,
jaké to bylo, když jsi mě naposledy políbil na šíji.

Říkej mi Maquircu
a já tě pohladím úsměvem, který tě rozdovádí,
a pak ti řeknu, co mě strašně ale strašně trápí...

Říkej mi Žirafko
a já tě chytnu za ruku, odtáhnu na procházku, tam
se ti schovám a budu čekat, dokud mě nenajdeš. A přemýšlet.

Říkej mi Žížalko
a budu se svíjet, protahovat a smršťovat, natahovat jako strunka,
abych tě zlobivá kousla do ucha nebo ti olíznu nos.

Říkej mi Zet
a já tě naposledy obejmu, v náručí uzamknu do neviditelného kruhu
vzpomínek a budu ti za oknem mávat, dokud mi nezmizíš z dohledu.

Můžeš si vybrat, ale s každou si bereš zároveň i všechny ostatní.