Zuzy blog - Zůza píše zeleně

Jste zde: Zuzy blog / Z mého srdce / Batoh

Batoh

20.11.2005 | Z mého srdce

muj novy pritel

Batoh tvoří významnou součást mého života. Jezdí se mnou všude, chodí se mnou všude, účastní se se mnou všeho včetně plesů a divadel (byť právě tady je často osočován a označován za nehodící se či nevkusný). Nedbám takovýchto pohoršení. Kabelku nevlastním. Dalo by se říci, že mě můj batoh zná lépe než třeba Kuba nebo moje máma! Nosím si v něm své osobní i neosobní věci, a proto musí splňovat přísná kritéria. Nepořídím si batoh bez duše! Můj nejvěrnější společník obsahuje vše, co nutně potřebuji. Možná, že by si o mně mohl někdo udělat obrázek na základě toho, co nosím uvnitř. Nejdůležitější je nůž. Mám ho od Kuby k narozeninám a byl to od něj vůbec nejkrásnější a nejlepší dárek, jaký mi mohl dát. Dále jsou to kapesníky, tužky, propisky, zvýrazňovače, pastelky, guma, ořezávátko, křídy, vlhké ubrousky, kulturní program, jelení lůj, zapalovač, slzný plyn a blikající odrazka. Taky lžička, provázek, spínací špendlík, kolíček na prádlo, krém na ruce a prášky na hlavu. Mnozí se podivují nad váhou mého batohu, který, ačkoliv je prázdný (rozuměj nenese žádné další věci kromě standardní výbavy), už má kilo a půl. Však taky jakmile někam jedeme, jsem to já, kdo je připraven na všechno a je ochoten poskytnout, co jiní samozřejmě zapomněli doma. Ovšem neopěvuji tu sebe, nýbrž mého věrného společníka, bez nějž bych sotva mohla být ZPZ (Zuzou poslední záchrany). Jsme spolu natolik srostlí, že mi občas musí někdo připomenout, abych si ho sundala, protože já ho vůbec na zádech nevnímám. Sedím v něm v trolejbuse i v čekárně u doktora. Kašle, když kašlu já, bolí ho nohy, když bolí mě, raduje se, když mám radost a zlobí se, když jsem rozzlobená. Bez batohu jsem bez sebe.

Nesnáším loučení, a tak jen: děkuju za všechno hráškově zelený příteli!

Mám nový batoh. Je červený a konečně má díru na sluchátka. Ten starý měl taky, ale musel si ji pro mne udělat. Rozpáral se v horní části, protože věděl, že ten otvor potřebuji. Jenže ta díra se mu pořád zvětšovala a ke konci se mu tam vešel málem bagr. Byl to opravdu přítel.

Komentáře:

bittersweet, web
00.00.0000 00:00

to je nádherný .. ještě jsem neslyšela o nikom, kdo by měl rád svůj batoh tak jako ty a kdo by si ho tak vážil. hráškově zelenýho je mi trochu líto. ale snad to pochopí. :o)

zuza
00.00.0000 00:00

Děkuju ti, že sdílíš mé nadšení i stýskání:)

Wee-wees, web
00.00.0000 00:00

Chudinka hráškově zelený :o) Ale tak to holt chodí, batohy nevydrží věčně.
Já mám ke svým batohům taky úzký vztah, i když jako rozený bordelář je občas používám taky trochu jako odpadkové koše :o)
Nejdůležitější a naprosto klíčový je výběr nového batohu. Maminka nechápe, proč prostě nezajdu do obchodu a nějaký si nekoupím. Nechápe, že to vyžaduje speciální výběr a dlouhé úvahy. Nejdřív v několika obchodech vytipovat pár favoritů, podle různých kriterií. Má boční kapsu na láhev s pitím? Má kapsu na drobnosti? Vnitřní kapsu na poklady? Dostatečně velký hlavní prostor, aby se tam vešla flétna?
No a potom přijde fáze čekání a ta se nesmí uspěchat. Čekám, který batoh mě osloví. Na který si vzpomenu, když se řekne "ruksak". No a ten si pak tak za týden teprv koupím. :o)

Kuba, web
00.00.0000 00:00

Tvůj batůžek zelený byl, je a bude náš přítel. Obětoval se abys měla dírku na sluchátka a to je roztomilé a hrdinské !
Sám se proděravěl a bohužel t¨se proděravěl natolik, že do něj je i vidět :-)

"Je hodný ale na jaře už nezaseje".

zuza
00.00.0000 00:00

:))) "na jaře už nezaseje..." to je nádherný! :))) díky kubí. Já ho dala na samotu k lesu...

ghost, web
01.11.2005 19:45

Dávám také přednost baťůžku, i když k němu nemám tak velký citový vztah. Zpravidla se mi poštěstí zahlédnou nějaký, který mi vyhovuje (spíše z praktického než z estetického hlediska) v nějakém výprodeji dříve, než ten starý doslouží. Nemám v něm kolíček ani jiné záležitosti poslední záchrany, ale i tak je hned zpočátku zahlcen "důležitými" drobnostmi, jako je nůž, pár balíčků papírových kapesníků, penál, pouzdro na brýle a další. Někdy, když už mi přijde příliš těžký, udělám v něm inventuru a vždy s překvapením zjistím, že tam mám mnoho věcí, které vůbec nepotřebuji. Ale za měsíc už je zase plničký.

jana, web
01.11.2005 19:52

chá!na batoh v praze pozor. dvakrát mi z něj ukradli peníze, jak je na těch zádech... v MHD radši tašku přes rameno, ve špičce pevně přitisknout! ale velikou tašku!

Wee-wees, web
03.11.2005 15:29

to Jana: Ja to resim tak ze nosim oboji. Batoh s ucenim na zadech a malou kabelku s dokladama a mobilem pod bundou. Zatim to - vsichni povinne zatukat na drevo - funguje :o)

rosino, rosino (zavináč) centrum.cz
04.11.2005 19:54

ahoj Zuzi,
ctu si tvuj blog kazdy tyden a porad je tady co ke cteni, je to nadherny :)
Zkus trochu zapremyslet, jestli by neuskodilo psat komercne, kazda korunka je dneska dobra, nebo ne?

Ahoj a hezky den.
Spoluzak ze 3. tridy

zuza
04.11.2005 20:59

Rosino: to jo, každá je dobrá, ale kdo by takovýhle žvástíky chtěl pravidelně za peníze otiskovat??? Jedině na tom blogportalu, tam už jsem se zaregistrovala... A psát o něčem, co lidi zajímá a je aktuální nebo dokonce bulvární, na to nemám. To by mě nebavilo nedokázala bych to dělat pravidelně! Baví mě tady, že se vyřádím, píšu co mě doopravdy baví a zajímá, mrzí a štve, píšu o sobě a několik lidí má z toho radost a rádi si to čtou! To mě těší hrozně moc. Jsem šťastná, že to ti lidé čtou a že mi sem občas něco pěkného nebo i třeba nepěkného napíšou. To je pro mě odměna. Ale děkuju ti! dobrý nápad to je, ale já na to nemám, Martí... :)

Nessie, web
14.12.2009 13:33
Hehe, taky mam v batuzku takovejhle inventar a presne pouzivam vyraz "prazdny batoh" - tzn, kdyz v nem je jen zakladni vybaveni - a taky ma aspon kilo. A kdyz si pak vezmu trebas jen svoji oblibenou tasku pres rameno, ktera ma jen jednu kapsu, proto ma zakladni vybaveni "jen" trictvrte kila, tak kazdou chvili rikam: jeee, to bych potrebovala, ale mam to ve druhym batohu. Ach jo.

Zuzy blog - Zůza píše zeleně

Batoh

Komentáře:

Vložit nový komentář:

Rubriky

Můj e-shop:

Archiv