Jste zde: Zuzy blog / Z mého srdce / Blok
25.10.2005 | Z mého srdce

Mám ráda nové sešity. Nové tužky, fixy a nové věci, ze kterých nemusím mít obavu. Budu se nejprve věnovat kategorii: věci. Nevím co mě tak přitahuje na papírnictví, ale miluju tam chodit. Už jenom jak to tam voní! Ráda se hrabu v krabičkách s barvičkami, ohmatávám ostří tužek, zkouším gumy jsou-li dostatečně pružné a oblé, líbí se mi jak jsou hladké a přesně tvarované. Taky provázky, křídy, obzvláště krejčovské (ty dokonce, k nelibosti a oprávněným obavám Kuby, ochutnávám a tajně okusuji), barevné papíry a bloky. Bloky jsou symbol! Je to nový začátek. Viditelná čistota a bělost se za několik málo "grafomaniakálních výpadů na úrovni běžného užití" promění v kus vaší osobnosti. Z písmenek lze vyčíst nejen obsah sdělení, ale rovněž vzkazy mezi řádky a v neposlední řadě také to, co jste tam úmyslně třeba vůbec ani nevložili, a přesto to tam vnímavé oko nalezne. Spousta malůvek, čmáranic, škrtů, úprava, jež se zhoršuje s každou popsanou stránkou. Ohnuté rohy napoví, kam všude s vámi váš přítel blok zavítal, kolečka od čajového šálku a jiné nepěknosti prozradí, kde všude s vámi váš blok obědval, snídal, svačil, večeřel. Nesouvisející náhodné vpisky na deskách a tak různě po krajích listů vám připomenou chvíle, kdy vám váš blok nutně posloužil k tomu, abyste pojistili informace, jež by hlava mohla zapomenout a vpisky od lidí cizích dávají vzpomenout na ty, kteří se s vámi setkali a nutně potřebovali... (ano, například i vytržený list...) Můj blok musí být obyčejně krásný. Ještě ho nemám. Ale potřebuji, pravděpodobně zítra si ho koupím. A tudy se dostávám ke kategorii druhé, v začátku článku rovněž zmiňované: nové věci, ze kterých můžu mít obavu. Takové věci jsou například návštěva rekvalifikačního kurzu, návštěva semináře o ekologii, návštěva přespříliš alternativního koncertu, nové zaměstnání, oslava u "přátel," kteří nejsou mými přáteli, delší pracovní pobyt mimo domov atd. Už sem nepatří angličtina! Přestože ve výčtu rovněž figurovala. Minulý čtvrtek jsem začala chodit na angličtinu pro úplné začátečníky. Sama. Je to jedna z mála věcí, ze které jsem ztratila docela záhy obavu. Jsem velmi introvertní, dlouho mi trvá, než se jakž takž začlením do kolektivu, než se otevřu a dokážu se bez ostychu na něco zeptat, o něčem se bavit... Na angličtině se mi to kupodivu podařilo velmi rychle. Stejně jako bude můj nový blok, i já jsem se (k svému úžasu) dokázala s přehledem a snadno otevřít a na svou první stránku jsem si napsala: Angličtina - dobrý!
Doporučte tento článek přes: linkuj.cz | jagg.cz | del.icio.us | bookmarky.cz | topclanky.cz | vybrali.sme.sk | mediablog.cz
Barja, web
01.10.2005 23:40
Miluju novotou vonící bloky v pevných deskách. Nejtěžší bývá napsat první slovo. Dokonce bych se odvážila říci, že je to úplná věda. Zvolit nástroj, barvu, písmo,... První stránka napovídá a odhaluje. A já už se při jejím vytváření těším na to, až budu někdy za dlouho popisovat tu poslední. Poté, co ji dokončím, schovám blok do šuplíku, abych všechno nechala náležitě uležet. Za nějaký čas ho zase vytáhnu a prsty pohladím ohmatané stránky. Nádherný pocit. A co teprve, když se do něj začtu:-)
ohm
05.10.2005 22:49
mou slabostí je blok,obyčejná tužka,noc a nemoc propuká naplno
Bubák, web
06.10.2005 11:03
Můj nejoblíbenější blok (založila jsem si jich víc, ale postupně jsem je vžy někam připoztratila - pak se našly, tak jich mám teď asi pět) je starý - mám ho od školky a nedávno jsem ho našla. Má pevné desky, což u mě jediný způsob, jak ho udržet při životě nějakou dobu, která se dá slovem "doba" vůbec označit. Stránek už má asi jen polovinu, ty zbylé jsou zkrabatělé a zhnědlé od čajové záplavy a jsou na nich takové tečky, které by možná mohly být plíseň, ale možná taky pihy. Ty desky jsem zašila do vlastnoručně batikovaného kusu hadru, čímž u mne stoupl v ceně. A na první stránce je nápis "Můj první nápadník" - na ostatních stránkách jsou mezi tečkami všelijaké moje nápady, náměty, na které by se dala napsat povídka...
zuza
06.10.2005 15:27
to je pěkný! baví mě, že se takhle dozvídám, jaké bloky mají jiní lidé, co si do nich píší, jakým způsobem s nimi nakládají a jak si jich považují!
jana, web
06.10.2005 21:04
Petr můj muž taky rád chodí do papírnictví. Nakupuje různé "tuštice", taky pouzdra na tuštice, samolepky apod. Nejlepší jsou papírnictví, ve kterých je zmatek a člověk neví, kam dřív skočit - koukat...
Vita, web , info (zavináč) claireton-chorale.com
08.12.2005 21:04
Krásně napsané... také zbožňuji již od malička papírnictví. Dostala jsi pod stromeček nějaké bločky, tužtičky apod.? :-) Vše nej do roku 2006.
zuza
09.12.2005 09:25
I tobe vsechno nej!Hlavne zdravi a zdravy optimismus! A zadne zbytecne vrasky, smutky a krivdy. Veselou tvar a jasne oci!
Nedostala jsem blocky ani tuzticky, dostala jsem ten nejkrasnejsi darek na svete: muj Jakub pro me svazal me basne do knizky. Vytvoril mi doma ve sveraku jehlou a niti sbirku basni Skoro sto. Protoze ma 98 stranek a na kazde je basnicka... Je to od nej tak mile, ze me to rozplakalo a dojima me to i ted. Knizka je nadherna...
tuliaknel, web, 25.7.2006 17:27
Již v dětství jsem milovala nakupování v papírnictví a nebo prostě jen procházení se tímto obchodem a nasávání vůně papírů a barev a to mi zůstalo dodnes. Občas si zajdu do" rel="nofollow" class="ext">web
25.07.2006 17:27
Již v dětství jsem milovala nakupování v papírnictví a nebo prostě jen procházení se tímto obchodem a nasávání vůně papírů a barev a to mi zůstalo dodnes. Občas si zajdu do papírnictví ak oupím si třeba nějakou maličkost, která mi udělá radost jao malému dítěti.
Nessie, web
11.12.2009 13:29
Skoda, ze jsem na tenhle blog narazila tak pozde... fakt super se to cte a uz nekolik dni mi delas spolecnost, kdyz zvykam svuj obed. Venku je pekna zima, takze si to nemuzu jit snist ven, proto jsem moc rada, ze jsem na Tebe narazila :)
Blocky, tuzticky, papirnictvi a vsechno tohle naprosto miluju, dokazala bych se tam prochazet treba dve hodiny, proto me vzdycky spolehlive odradi ty prodavacky, co me honi do vyberu slovy: Muzu vam pomoci? Tak obvykle hned odejdu, aniz bych si necim udelala radost.
Loni jsem mela do skoly jeden blok, kam jsem si kreslila vsechny svoje napady, psala poznamky z hodin, psala co mi kdo rekl, kdyz me neco napadlo... A co me nejvic potesilo bylo, ze posledni den skoly jsem popsala posledni stranku bloku. Ted ho mam schovany a obcas si ho prohlidnu jen tak pro radost.
Archiv