Zuzy blog - Zůza píše zeleně

Pětidenním pobytem v Českém Krumlově jsme Kuba a já završili letošní dovolenou. Vrátili jsme se dnes. Šestihodinová jízda vlakem z téměř nenalezitelného nádraží Český Krumlov, z města doslova prosáklého turismem, do naprosto turisticky nezajímavých Teplic, k nám domů, se vlekla jako ovesná kaše. Z Prahy jsme dorazili ve větrném a notně přeplněném kupé. Ještě že jsem měla knihu. A karty na "Prší." Rozmetala jsem Kubu dvakrát: 10:6 a 5:0 a to mi udělalo moc dobře...  Jinak v Krumlově jsem byla poprvé a dojem ve mně zanechal podobný jako po návštěvě Prahy. O Čecha málem nezavadíte, takže se prakticky cítíte jako na dovolené v Japonsku s německými, francouzskými a anglickými spolubydlícími. Historické domky, úzké uličky, dřevěné mostky, nesčetné restaurace, penziony a hotýlky vytvářejí dojem, že jste součástí jakéhosi zahraničního filmového komparsu pohybujícího se ve volných chvílích papírovým městečkem za účelem odpočinku a drobného povyražení. Na každém rohu staročeská Trdla a vosy a vosy a Trdla a suvenýry a fotoaparáty a kánoe a "ahoj". Pobyt v městečku nám přinesl kýžený odpočinek, po kterém člověk na dovolené, podle mého, snad touží. Jedinou starostí bylo, kam se půjdeme podívat nejdřív a kam potom, kde si dáme oběd, co si koupíme k večeři, co mám opatřit k snídani, jestli snad čerstvé rohlíky, nebo raději koblížky a zda si ráno dáme snídani v deset nebo až v jedenáct. Skutečná idylka doplněná navíc sladkou anonymitou a naprostou nenuceností činit cokoliv. Pět dní je pro mne na takový odpočinek právě tak akorát. Čtvrteční malebný výlet na Lipno navíc uspokojil mou touhu po poznání trošek těch šumavských přírodních krás a završil tímto naše letošní letně-dovolenkové cestování. Jako správný turistický konzument musela jsem si z Krumlova krom desítek fotografií přivézt rovněž nějaký ten suvenýr pro sebe a do rodiny. Takže čemu jsem neodolala: v obchůdku s přírodní kosmetikou bambuckému máslu, v papírnictví dřevěné sešívačce v podobě žlutého spícího kuřátka a v krámku se vším možným do bytu modrému balícímu papíru se stříbrným tapetovým potiskem. Musím uznat, že Krumlov na mě udělal dojem. Je až kýčovitě krásný, i když bez takového toho skutečného životního rytmu. Ten se odehrává až za branami historického jádra a je, myslím, naštěstí stejný jako kdekoliv jinde.