Zuzy blog - Zůza píše zeleně

Pouštěli jsme draka! Den byl pro to stvořen. Pátek. Brácha Adam šel s námi, poslední dobou za mnou moc rád chodí do práce a někdy tráví odpoledne se mnou. Vzali jsme ho s Kubou ven. Najít vhodnou louku je potíž. Buď je plná drnů a bodláků, osetá obilím, kamenitá, ostnatá od růžových planých keřů nebo je tam tráva popás. Kde mám koleno, má brácha pas, takže najít odpovídající plácek bylo obtížnější než jsme mysleli. A ke všemu malé bráchovy nohy neujdou tolik jako velké. Nakonec jsme vzali za vděk malým prostranstvím hned vedle konečné trolejbusu. Rozbalili jsme a sestavili našeho krtka. Přezdívku získal, když jsme se jej poprvé marně snažili dostat do vzduchu. Nalítali jsme se s Kubou jako blázni po louce, drak ale naše nadšení nesdílel. Nechal se jednoduše vláčet.

Jak naučit krtka létat: Já ho držela za křídla, Kuba ovládal provázky. Vítr foukal. Brácha koukal a šťoural cosi klacíkem v zemi. "Teď! Utíkej, utíkej, honeeeem!" .................. Padáááá. Nevadí. Zkusíme znovu. Rozmotáme provázky a čekáme. Vítr ohýbá koruny okolních topolů, dole na loučce je klid. Jsme v pozoru. Vítr nic. Náhlý poryv nás znovu navnadí, Kuba utíká a drak letííííí. Stáčí se na stranu, krouží a padá. Ach jo. Přestává foukat, začíná pršet. Jdeme se schovat pod stříšku nedaleké zastávky autobusu. Přeháňka ustala, vracíme se na louku. Sluníčko teď pálí jako o život. "Můžu si to taky zkusit?" dožaduje se brácha. "Samozřejmě. Budeš držet jeden provázek, já druhý. Až řeknu, budeme utíkat, ano?" "Jo." "Teď!" zakřičí na nás Kuba, držící draka - krtka a my běžíme. Drak se vznese a padne k zemi. "Ach jo, to je hrůza, on vůbec nelítá," nedokážu skrýt zklamání. Kuba to nevzdává. Dává mu poslední šanci. "Připravte se, napněte provázky a čekejte vítr," instruuje nás z dvacetimetrové vzdálenosti. A tak my čekáme. A čekáme a čekáme a vítr nic a krtek taky nic. A tak to balíme.

"Mamince řekneš, až se bude ptát, že nám drak lítal krásně. Tak pět kilometrů vysoko, jasný? Ne abys vyzvonil, že jsme ryli louku!" Dávala jsem naivní instrukce bráchovi. "Mami, měl jsem se dobře, ale vůbec to nelítalo, běhali jsme po louce a drak nic."

Ach jo, na bráchu je spoleh!