Zuzy blog - Zůza píše zeleně

Jste zde: Zuzy blog / Z mého srdce / Koukala jsem na pohádky

Koukala jsem na pohádky

17.11.2005 | Z mého srdce

Zlatovláska

Moc se na pohádky už nekoukám, i když je mám ráda, dávám přednost jiným věcem než televizi. Minulý týden mi ale pohádka nějak hodně chyběla, dokonce jedna konkrétní, na kterou jsem si bůhvíproč vzpomněla: Zlatovláska. Půjčila jsem si u Kuby knížku a tu pohádku si přečetla. Představovala jsem si přitom obrazy z toho filmu, jak Jiřík zachraňuje mravence a zlatou rybu a oni se mu pak za to odvděčí. A taky jak Zlatovláska odkryla loktušku a zpod ní dozlata rozsvítily pokoj její předlouhé vlasy. A nejvíc jsem si vzpomněla na jednu takovou věc, s kterou jsem si lámala hlavu už když jsem byla malá. Totiž když král dal setnout Jiříkovi hlavu, ležel pak v jakési kapli a na krku měl modelínu. Ona to neměla být modelína, měla to být useknutá hlava, ale já hnedka odhalila, že je to žížala z modelíny co má kolem krku a ta žížala mi nedala spát. Pokaždé, když jsem tu pohádku viděla, tak jsem se na to zaměřila. Jakmile Zlatovláska polila Jiříkovo mrtvé tělo mrtvou vodou, modelína zmizela (tělo srostlo) a po dávce živé vody docela obživlo. Malá Zůza si říkala: "Ti pánové, co to točili, ti asi myslí, že jsme hodně naivní děti, že neodhalíme modelínu od přeseknuté hlavy..." Naštěstí pro dospělé, děti jsou dosti shovívavé, zvlášť když jde o pohádky. Takže jsem byla ráda, že to vím, že není useknutá doopravdy a zároveň, že jsem toliko velkorysá, že jim to odpustím a budu se na to, i když je to podvod, dívat a představovat si, že to je opravdu useknutá hlava. Můžu dát i jiný příklad: moc ráda si představuji příběhy Pejska a Kočičky. Když jednoho dne myli podlahu, byli pak z toho tak mokří, že se šli usušit ven na šňůru na prádlo. V příběhu je doslova psáno: Pejsek vysadil na šňůru kočičku, a když už visela, tak slezla a pověsila pejska, a tak tam viseli oba. Vrtalo mi to hlavou, ale nikomu jsem se s tím nesvěřila. Věděla jsem, že to asi není tak, ale když to panu Čapkovi udělá radost, tak já tomu tedy budu věřit...

Dnes jsem na pohádky koukala. Na Nebojsu a na Bajaju. Paní Vašáriová je úžasná princezna!

Komentáře:

Pán se žlutým sakem
01.11.2005 10:24

Pejsek a Kočička...máme stejnej problém. Už hodně let mi připadá zneklidňující, jak "tam spolu viseli"...při vší uctě k panu Čapkovi, tohle by měl někdo dořešit. Ušetří mi to spoustu bezesných nocí.

zuza
01.11.2005 17:17

:)) je to je mily ze to taky neda nekomu spat :) obzvlaste tobe to musi cinit nemale problemy jakozto logicky zalozeny clovek ti pan capek nevedomky musi cinit ze zivota peklo! verim ze uz ve dvou letech jsi si s tim lamal hlavu a od te doby ji mas uz docela zlomenou :)

Bubák, web
01.11.2005 18:31

Abych se přiznala, pejsek a kočička, to je i můj problém. Skoro bych řekla, že je globální...

No a co se zlatovlásky týká, nedávno jsme z nějakého důvodu s kamarádkou u nás koukaly právě na tuhle pohádku (nějakej pohádkovej absťák, či co). Je vidět, že problémy, které všichni popisujete, zasáhly do života víc dětem... i žížala (která mi ale přišla jako kečup) i paruka mě vždycky iritovaly... ale jináč tu pohádku fakt žeru, do posledního drobku a do poslední žížaly!

zuza
01.11.2005 22:27

Ale to mam radost ze je to takove zavazne tema dotykajici se kazdeho kdoz je natolik vnimavy, aby se ho pohadky osobne dotykaly a nutily lamat si jimi hlavu :) jsem opravdu moc rada ze to vim, ze to nevrta hlavou jen mne. Je to skutecne globalni problem :)

rosino, rosino (zavináč) centrum.cz
04.11.2005 20:10

modelina byla dobra, ale ja jsem si vsimnul jine chybicky. nejdriv ho pokropila mrtvou vodou a pak zivou, vtip je ale v tom, ze si tu mrtvou vodu vylila na ruku a pak kropila, takze by mela byt mrtva taky :)

Pa Martin

Wee-wees, web
07.11.2005 21:29

Já mívala zase ráda čtení pohádek před spaním. Maminka to naopak nesnášela. Vždycky hledala tisíce výmluv, aby mi nemusela večer číst (a taky toho nechala hned co jsem byla v první třídě, s komentářem "číst tě učí, čti si sama", otevřela tak tím moji posedlost knížkami, která trvá dodnes). Sedávala mi například v posteli, když mi četla, a sotva jsem změnila polohu, protože mi už mravenčilo v nohách, prohlásila, že se vrtím a neposlouchám, sklapla knížku a odešla. Dodnes si pamatuju, jak jsem se bála i nadechnout, aby neodešla v půlce příběhu.
Milovala jsem obzvlášť jednu knížku - Súdánské pohádky. Byly krásné, ale strááášlivě dlouhé. Máma je proto temně nenáviděla. Naproti tomu měla ráda Princeznu na hrášku a Proč se kocour myje před jídlem. Byly totiž kratinké.
Později už jsem uměla smlouvat. Když jsem večer viděla, že je maminka unavená a hrozí nebezpečí, že by mi odmítla číst vůbec, vždycky jsem prosila:
"Mami, přečti mi proč se kocour myje před jídlem..."

zuza
07.11.2005 21:35

:) mně četl táta. měl se mnou trpělivost bavilo ho to zřejmě jako mě protože vydržel i dvě hodiny. Četli jsme všechno možné. Hlavně české a ruské pohádky! Na těch ruských jsem milovala obrázky. Těšila jsem se na víkendová rána u babičky, když mi četl v posteli...

ghost, web
07.11.2005 21:51

Můj favorit je nádherná knížka pohádek z celého světa - Eduard Bass: "Na lodi za pohádkou". Dnes jsem byl okolnostmi donucen uklízet knihovnu a tahle kniha mi vklouzla do ruky. Ale neotevřel jsem ji. Možná před spaním si přečtu jednu pohádku :-)

Wee-wees, web
07.11.2005 22:27

No a takové Kiplingovy Bajky Nebajky, to je taky úžasná knížka :o)

Pája, web , a147z (zavináč) hotmail.com
08.11.2005 15:40

...miluju Zlatovlasku....

jana, web
08.11.2005 16:35

U Zlatovlásky mám problém s těma vlasama: když jsem prokoukla, že je to paruka, nedávalo mi to smysl. Proč něco, co má být ve filmu tak krásný, má "hrát" paruka?
Jak píšeš o pejskovi a kočičce a té šňůře, tak se mi zdá, že se tam počítá s tím, že děti mají smysl pro humor. Nechce je to nachytat nebo dělat, že tomu děti nerozumějí. Myslím že to je ironie a vtip už rovnou pro ty děti.

Zuzy blog - Zůza píše zeleně

Koukala jsem na pohádky

Komentáře:

Vložit nový komentář:

Rubriky

Můj e-shop:

Archiv