Zuzy blog - Zůza píše zeleně

Kuba byl nečekaně v Praze. Koupil si džíny a zelený svetr. Ten svetr je moc fajn, džíny trochu velké. Tedy mně. Jemu akorát. Moc mu to sluší a má takovou radost... Namlouvá si, že je venku zima, že to bez svetru nevydrží a ani jeden z nás přeci nechce, aby byl nemocný, což je dostatečně pádný argument k tomu, aby si jej teď hned okamžitě vzal na sebe. Cestou z Prahy se stavili u babičky a dědy, kteří sice nejsou jeho, ale má je moc rád. Bydlí přes léto na chatičce u Ohře, přezdívají jim "malej a velkej" nebo taky "modrej a zelená." Údajně se získali přezdívky nejen díky svému vzrůstu, ale rovněž vyhraněností barevných variací v oblečení i ve všem ostatním. Viděli společně volavku. Krásný pták. Vznešený a něžný. Děda povídal, že se otáčí za sluncem... Celé dny stojí v poli na jednom místě, vyhřívá se a jak jde den, tak se otáčí... Nesmírně si tím získala Kubův obdiv. A Kuba zase můj, protože ji vyfotil, ač to bylo strašně z dálky. Měli bychom si pěkné dny zařizovat často, ne jen občas. Nesmírně to posiluje duševní zdraví, utužuje vztahy a hlavně to dělá radost ostatním, například hodným babičkám a dědečkům...