Zuzy blog - Zůza píše zeleně

Jste zde: Zuzy blog / Z mého srdce / Moucha na sněžence

Moucha na sněžence

22.03.2006 | Z mého srdce

Moucha na sněžence

Včera jsem byla moc smutná. Večer jsem malovala obrázek. Další. Tentokrát jarní. "Ahoj, tati, dneska venku svítí sluníčko, máš opravdu krásný den!" Odvážila jsem se. Pohladila ho po ruce. Má ji chladnou a bezvládnou, ale dost pevnou. Hladila jsem ho a přemáhala slzy, které se mi hrnuly do očí, jen co jsem vyslovila: "Pozdravuje tě můj třídní profesor, potkala jsem ho teď ve dvoře. A mamka a taky Dáda, co se mnou pracuje ve stacionáři... Máš se brzy uzdravit... Namalovala jsem ti obrázek. Je tam moucha a sněženky, je fakticky jaro a sluníčko svítí jako ďas, musíš se na něj podívat! Já mám doma pořád nějaký mouchy. Představ si, každý den se mi doma prohání moucha a já ji vždycky vyženu oknem ven a druhý den nová. Je to normální? Tak abys tu měl taky nějaké pozdvižení, jednu jsem ti namalovala."

Pan doktor neposkytl příliš optimistické zprávy. Stála jsem jako přikovaná k zemi a cítila nesmírnou tíseň, skličující bolest a přitom jsem věděla, že to teď není namístě, že ještě nemůžu dělat závěry, že teď musím být statečná a optimistická! "Nashledanou," k panu doktorovi,: "tady, prosím vás, jsem namalovala tátovi obrázek..." Na víc jsem se nezmohla. Podala mu ho a se slzami jako hrachy opustila místnost. Dokonce jsem ztratila návlek.

Tátovi k narozeninám Zuzanka 22.3.06 (stálo na obrázku) Čekám na tebe, tak se probuď!

Komentáře:

ohm
22.03.2006 22:29

marně hledám slova, slova se mění v prach, dusí, pak zbývá už jen víra, Věř !

zuza
23.03.2006 07:23

toužím věřit, však víra vydrží mi vždy do návštěvy nemocnice, je to smutné, ale pohled na tátu je tak odzbrojující a tolik bolestný, jeho tělo vypadá beznadějně cizí, vzdálené a prázdné... Těžko věřit... Ale musím. Opravdu nic jiného teď nelze. Děkuji, Ohm...

Jája
23.03.2006 13:26

Z toho co píšeš, je úplně cítit, jak moc je ti smutno, mě je z toho taky smutno. Kdybych ti tak mohla nějak pomoct, ale jak? Snad trochu pomůžu tím, že držím palce a myslím na vás...

bos., web
23.03.2006 13:57

Zuzo, má Tebe a další, které má rád a se kterými chce být. nejdůležitější je vůle žít, i ta nejslabší se počítá a zachraňuje.

vit, web , svajcr (zavináč) centrum.cz
23.03.2006 14:52

čtu to

všechno velmi pozorně čtu

snad pomohu ti tím

jen to čtu

člověk najednou neví co by

mniši vědí

snad

počítají s nejhorším

není to smutné

vždy počítají s tím nejhorším co se může stát, ale nejsou pesimisté; radují se pak i z těch nejmenších radostí, které je potkají. moucha na sněžence. to je radost. tatinek si vybral cestu. jako kazdy z nas. nechejme ho po ni jit. on vi jak. a kdy. a co. on uz vi co ma delat. jako my.

Vit

Haspelka
23.03.2006 22:28

Zuzy, tím, že si s ním povídáš, mu moc pomáháš, vážně. On tě slyší. Buď statečná a nevzdávej to, on to z tebe určitě ucítí.

Královna M., web
23.03.2006 22:37

Taky to znám. Myslím na vás.

anina
26.03.2006 21:45

jsem s tebou i když se neznáme,to je úplně fuk,taky jsem to prožila,drž se a jak píše Hanspelka,věř tomu,že tě slyší a pomáháš mu tím,že jsi.

Ada
28.03.2006 17:23

jsem s Tebou.A neboj,ono se to vystříbří.Nechci Tě utěšovat,protože vím,že jsi statečná holka.V mnoha ohledech mnohem statečnější,než já.

zuza
28.03.2006 18:09

děkuju. děkuju.

Zuzy blog - Zůza píše zeleně

Moucha na sněžence

Komentáře:

Vložit nový komentář:

Rubriky

Můj e-shop:

Archiv