Zuzy blog - Zůza píše zeleně

Na nohou podkolenky, přes ně punčocháče a navrch ještě podvlíkačky a úplně navrchu džíny. Nahoře košilka, podvlíkačkové tričko, svetřík, mikina a bunda. Šála přes pusu a čepice samozřejmostí. Takto jsem já, žena za pultíkem, strávila příjemné hodiny a hodiny ve stánku na vánočních trzích celé pondělí a část úterý. Pražáky tímto kárám (vyjma Ghosta, jenž se omluvil), že mě nepřišli pozdravit a popovídat si. Čekala jsem sic plachá, avšak nesmírně zvědavá, až mne osloví neznámá tvář na druhé straně pultu. Den se rozjížděl pomalu, ale slibně. Na oplátku za kratinké pohlídání obstánku jsme si od jeho majitele vysloužili tácek ovoce politého čokoládou. Výtečné! Sledovali jsme podivuhodně oděné spěchající postavy se žlutými batohy s nápisem Messenger, jak co chvíli parkují svá kola před pasáží Koruna a chvatným krokem cosi odnášejí dovnitř. V okamžení byli zase venku, a zatímco jim dispečer do vysílačky hlásil další pokyny, spěchali na svých bicyklech neohroženě proti proudu Prahy. To my v Teplicích nemáme! Během dne jsme prodali spoustu roztomilých andělíčků, rybiček, hvězdiček a svíčiček. Chodily děti, kupovaly dárečky pro maminky a my jim je balili do celofánových pytlíčků zdobených mašličkou. Krásné až dojemné, když vám ze svých malých peněženek podávají pár penízků, které si našetřily z kapesného a s nejistou tvářičkou žádají jednu tuhle oranžovou, prosím... Člověk by jim pro ta jejich nesmělá očka přibalil ke svíčce půl stánku. Kupodivu mi nebyla zima. Vlastně kupodivu ne, vždyť mě mělo co hřát - usrkávala jsem čaj z termosky a zřejmě se mi v té zimě zpomalil metabolismus, jelikož jsem za celý den nepocítila hlad a rozehříval mě na duši krásný pocit, že děláme dohromady něco užitečného. Nezlobíme se na sebe (za celý den ani jedna zamračená rozčílená tvář), kupujeme drobnosti pro radost druhých i pro svou vlastní, usmíváme se na sebe a přejeme si krásné svátky. Bylo to moc fajn. Jen s tou angličtinou jsem to prohrála. Za měsíc a půl co navštěvuji kurzy jsem nepochytila víc než no, yes a it is alright.

Pražákům, těm je tu hej, když se Vánoce blížej!

PS: omlouvám se tisíckrát poníženě slečně, co si dnes u mě kupovala sedm svíček po 12-ti korunách. Ošidila jsem ji nechtěně o 30Ká čé. Mrzí mě to, ani nevíte jak! Ach ty počty počty počty...