Zuzy blog - Zůza píše zeleně

Sobota byla parádní den! Byli jsme na výletě. Zuza chtěla jít pěšky někam hodně daleko. K tomu ke všemu má slabost pro koleje, chtěla tam fotit. Šli jsme lesem, přírodou, až jsme na jedny koleje narazili. Trať vede z vesnice Proboštov do městečka Bohosudov, vzdáleného od Teplic několik kilometrů. "Půjdeme tudy!" nesmlouvavě jsem rozhodla a šli jsme. Kubík cupital v těsném závěsu za mnou uzounkou cestičkou podél trati. V ruce držel fotoaparát. Vyfotil i zapadající slunce s odrazem v kolejnicích, jenomže... se mu v záběru udělaly takové ty barevné tečky, jak se sluníčko odráží od objektivu. Smála jsem se mu trošku. Řekla jsem mu, že u-f-o. "Jaký ufo??? Jak jako ufo?" "No U foťáků to tak bývá." Jsem prý legrační. (tak to já nevím...) Cestou jsem dělala hlouposti, vlastně jsem celou dobu rádoby autenticky mluvila jako Rumcajs, Manka a Cipísek a snažila se Kubovi vyprávět spoustu smyšlených "zábavných" příhod a dobrodružství z večerníčku. Vymyslela jsem si, jak jdeme lesem Řáholcem a jak tam potkáme Wabiho Daňka a prozpěvovala jsem si tu jeho nejznámější - Rosu na kolejích. Tenhle druh otřepaných folkových písní "ke každému ohni" nemám ráda, takže jsem spíš parodovala (jak vidno na fotografii). Jak jsme tak kráčeli, Kuba, Rumcajs, Manka, Cipísek, Knížepán s Kněžnou a já, došli jsme krásně až do Bohosudova. Vzpomněla jsem si, že jsme s tátou, když jsem byla malá, nechávali rozjíždět na kolejích pěřikoruny a spínací špendlíky. Dělá se to pořád. Viděla jsem jich několik i tady. Doma jsme pili horký čaj a mně bylo blaaaazeeee...