Zuzy blog - Zůza píše zeleně

Rozhodly jsme se vnést do té věci trochu více světla. Objasnit některé nejasnosti a omyly, vyvrátit mýty a vše uvést na pravou míru. Již delší dobu se odpoledne za přivřenými dveřmi relaxační místnosti ozývají nadšené výkřiky "prsa!" "líbání" "jsou spolu oženěný" "pimpásek" a podobně. Kdo by snad dosud pochyboval o nutnosti otevření tématu sexualita, snad jej přesvědčí nedávná příhoda mladého muže a hadice od vysavače, jíž v soukromí úklidového kumbálu nápadně dlouho nenápadně vysával "prach z tepláků" v oblasti přirození.

Po vzoru Saturninovy "Kanceláře pro uvádění románových příběhů na pravou míru" jsme tedy v relaxační místnosti stacionáře zřídily na jedno dopoledne "Kancelář s průvodkyní centrem i periferiemi sexuálního života lidí s mentálním postižením." Studentka ze vzdáleného Rychnova nad Kněžnou, jíž bych touto cestou ráda pozdravila (ahoj, Ivanko) a poděkovala za poskytnuté materiály (díky, Ivanko), a kvůli níž jsme toto téma právě minulé úterý otevřely (snad ti získané informace pomohou k tvé absolventské práci, Ivanko) byla onou průvodkyní. Já dělala asistentku průvodce a poskytovala dodatečné informace. Objekty byli nám postupně tři muži ve věku 21 až 33 let. Dva ze tří mužů věděli o sexu téměř vše potřebné. Drobné praktické nejasnosti jsme vysvětlily a statečně jsme se nevyhýbaly ani konkretizacím týkajícím se samotného aktu pohlavního styku se všemi detaily (samozřejmě srozumitelně a diskrétně). Jeden ze tří mužů si nevěděl rady s pochvou a penisem, co patří komu, a také váhal při posuzování posloupnosti při řazení obrázků (nebyl si jist, zda je nejdřív pohlavní styk nebo porod). Problém nastal u nejmladšího ze tří mužů, který díky mentálnímu handicapu nebyl schopen vůbec obrázky na stole nalézt, natož popsat nebo dokonce seřadit. Dále se všichni tři nezávisle na sobě shodli v tom, že pojmy menstruace a masturbace jsou zaměnitelné a úspěšně je zaměňovali. Zatímco menstruaci byli dva ze tří schopni jakž takž pochopit a nějaké povědomí o ní měli, sebeuspokojování a vysvětlení "sám se sebe dotýkám, kde je mi to příjemné a jak dlouho je mi to příjemné" příliš nechápal nikdo. V tomto ohledu máme jisté rezervy. Bude potřeba věnovat se tomu podrobněji, případně zajistit dostupnost alespoň schématických obrázků, které jim celou situaci blíže přiblíží a zkonkretizují."

Závěrem budiž nezasvěcenému čtenáři jeden příklad za všechny, který mu snad přiblíží palčivou realitu, s níž se  musíme při práci s postiženými lidmi dnes a denně setkávat, ať už jde o otevřené sexuální téma nebo prostírání stolu k obědu:

"...tak, to by bylo ode mě zatím asi všechno..."

"...n-no."

"Bylo ti něco z toho, o čem jsme teď mluvili, nejasné? Máš otázku, která tě zajímá? Pochopil jsi všechno, co jsem ti říkala? Chceš se ještě ty mě na něco zeptat?"

"A Zuzko..."

"No, copak...?"

"Myslíš, že bude už v únoru v Petrovicích sníh?"