Zuzy blog - Zůza píše zeleně

Sobota: Uděláme výlet? Pojedeme do Litoměřic! Vláček bezva poloprázdnej, počasí skvěle proměnlivý, deštník s sebou a vzduch tak voněl... V půl třetí do Ústí nad Labem a odtamtud rovnou do Litoměřic. Z okna vlaku voda, voda, voda, stromy, skály, město, vesnice, voda, voda, voda... Měla jsem termosku s čajem, no jo, bez ní na výlet ani ránu! Sluníčko pálilo, sundali jsme vesty, bundy a zaútočili na první litoměřickou telebudku, kterou jsme potkali cestou z nádraží do centra. Mají to tam moc pěkné, musím říct, jak v budkách, tak v centru města... Výletilo hodně lidí. Se zmrzlinou, se psem, s dětmi nebo jen tak sami ploužili se městem stejně jako my s Kubou. Fotili jsme! Potkali Karla Hynka na pomníku a Hanu Hegerovou na plakátu - chystá super skvělej koncert! Bohužel cena lístku není v mé peněžence jen tak k nalezení. Ledaže bych na měsíc omezila snídaně... Nebo večeře... No, ještě si to rozmyslím, Haničko... Sedli jsme na zídku a dívali se na řeku, na lidi a na domky. Taky na děti, jak si hrajou na zahradě na schovku. Bylo legrační pozorovat shora hledajícího i schovaného, jak je schovaný. My jsme viděli oba! Dole na zahradě se ale odehrávalo dobrodružné zapykávání! V pět jel vláček zpátky. Nádraží nic moc, hlavně tam mají v nadživotní velikosti šedou ženu s košem ovoce. Nazpátek voda, voda, voda... skály... silnice... vesnice... Ústí......... a Teplice.

Neděle: Dneska jsme byli na Nové Vsi (paneláková a louková část Teplic). Je tam letiště, kde skoro nic nepřistává ani nevzlétává. Cestou tam jsme šli parkem. V altánku u rybníka vysadil mě Kuba na klandr. Jsem málo zdatná, nedoskočila jsem naň. Led na rybníce už roztál. Kachničky a labutě brázdily vody jako o život a na každého se tak laskavě dívaly, jenom promluvit... "Pane, nemáte rohlík?" Neměli jsme. Na Nové Vsi dopravní značka končila město Teplice. Kubu nejvíc ze všeho bavilo být chvíli před značkou v Teplicích a chvíli za značkou mimo Teplice. Dožadoval se, ať mu zavolám z druhé strany značky, jestli budem platit normálně, nebo jako za meziměsto. Strašně ale foukalo a mě bolí krapet ucho... Vraceli jsme se domů a těšili se na polívku. Zuza jednu umí. Zeleninovou. Kuba míchal a já mu říkala... Bylo to mňam!

A vůbec, celkově hodnotím víkend: mňam!