Zuzy blog - Zůza píše zeleně

Tak přesně takhle vypadá Kuba, když snídá své oblíbené sušenky Koka. Zatímco já žebroním alespoň o drobečky... Ale ne, kecám, dělíme se rovným dílem.

Hroch, jak jsem se dočetla na stránkách pražské Zoo, se dovede potápět i na deset minut! Žádný problém, dovedu to také, jen s tím vynořováním mi budou muset pomoci odborníci s vrtulníkem. Dobrým plavcem, narozdíl od něj, totiž nejsem. Co mne ale potěšilo bylo zjištění, že hroší kůže na slunci velmi rychle vysychá. Stejně, jako ta moje. Proto vylučuje načervenalý výměšek, který kůži chrání. Moje kůže to bohužel nedělá. Musím používat Indulonu. Lipobasi. Excipial a jiné. Faktem je, že vyschne-li hroší kůže, stane se natolik tvrdou, že se o ní dají brousit diamanty! Moje je po vyschnutí bez namazání spíše jako ta na slepičích nohou, diamanty o ni neobrousím ani náhodou. A ještě jedna věc nás s hrochem rozděluje: samci si teritoria značkují trusem, který pomocí ocasu rozmetávají po okolí - na stromy, kameny atd. Tohle já nedělám. Své teritorium mám jednoduše zamčené za vchodovými dveřmi.